1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer
header_slatina_cr_jk_jhd
header_slatina_cr_khk_rnk
header_slatina_cr_msk_nj
header_slatina_cr_pk_kt
header_slatina_cr_pk_uno
header_slatina_cr_strk_kl
header_slatina_cr_uk_ltm
header_slatina_sr_bbk_zvl

PDF Tisk Email

Aktualizováno Pondělí, 30 Květen 2011 18:23

Historie obce Slatina

Založení vsi Slatiny

Ves Slatina u Horažďovic, dříve uváděno u Lnář, byla založena v polovině 12. století, kolem roku 1150. Patří spolu s několika dalšími vsi mezi nejstarší v okolí. Např. ves na Hradišti - dříve Na Gradišti, ves Pole - dříve Na poli, ves Záboří, Bratronice, Slivonice, Pačejov aj. Okolí bylo zalesněno a jen málo osídleno. Jednalo se o dřívější rozptýlené slovanské osady, jejichž středisky byla slovanská opevněná hradiště "Na Hradišti" u Kasejovic a dále hradiště Na Práchni. Jejich původ sahá do období osídlování této oblasti Slovany.

Původní slovanská osada se vyvíjela v ranně středověkou ves. Nejstarší obydlená místa jsou v prostoru čp. 7, 22, 23, 24, 26, 27, 29, 31, 33, 48. Postupnou kolonizací přicházely další rodiny a osazovaly prostory stále na této obydlené straně. Č p. 21, 28, 30, 45 a v další kolonizační vlně to byly prostory čp. 2, 3, 4, 5 aj.

Vzhledem k názvu vsi z něhož vyplývá, že se rozkládá na slatinné a bažinaté půdě, se při osídlování využíval terén vyšší, skalnatější a sušší. Nejstarší získaná půda ždářením je právě směrem za těmito nejstaršími osídlenými místy. Tito starousedlíci se postupně stávali gruntovníky. Nejstarší získaná pole jsou směrem od Liští, přes Trávníky, Stružka, Na dolích, k Novému, k Náramku a Hořicum. Všude jinde v okolí byly husté lesy (pralesy) a původní divoká příroda. Kolem roku 1170 bylo již získáno přes 100 korců půdy t.j. cca. 30 hektarů.

Založení církevního statku ve Slatině

Velkým zásahem do vývoje ranně středověké vsi ve Slatině bylo založení a vybudování církevního dvora (statku) kolem roku 1220 a postavení kostela zasvěceného sv. Václavu svatojiřským klášterem na Pražském Hradě. Tento klášter založil a vlastnil v této oblasti 7 dvorů (církevních statků).

Svatojiřský klášter, který je jedním z nejstarších v Čechách (byl založen roku 973) se značně podílel na kolonizaci této oblasti. S církevním statkem byl postaven i již zmíněný dřevěný kostel zasvěcený sv. Václavu. Byl to první kostel v okolí. Další kostel byl postaven ve Velkém Boru až v roce 1283 Johanity ze Strakonic, dále kostel v Chanovicích až v roce 1357 a kostel v Kadově v roce 1384.

Svatojiřský klášter vlastnil dvůr ve Slatině a v Poli celkem 56 let do roku 1284, kdy biskup Tobiáš je prodal za 170 hřiven stříbra panu Bohuslavovi, purkrabímu na hradu Zvíkov (formulář biskupa pražského Tobiáše z Bechyně, kapitola 233, strana 177). Text prodejní listiny biskupa pražského Tobiáše z Bechyně si mužete přečíst zde.

Slatina se stává vrcholně středověkou vsí

Založením a rozvojem církevního statku a další kolonizací se počet rodin ve Slatině rozrůstá na 30 a čítá celkem 160 obyvatel. Do dnes tradované a používané rozdělení "ve vsi" a "v chalupách" spadá do tohoto období kolonizace a rozvíjení středověké vesnice.

Vypálení a zničení kostela ve Slatině

Kostel ve Slatině, jakož i kostely v okolí byly vypáleny v době husitských válek. Bylo tomu v létě 1421, kdy majitelem slatinského statku byl Střízek z Nebřehovic u Písku. Jan Žižka táhnul se svým vojskem podruhé na hrad Rábí. Vypálil a zbořil kostel v Kadově a Přibíkovi, který se uchýlil na hrad Rábí poničil i tvrz. Dále vypálil kostel ve Slatině. Odtud vyslal část vojska do Chanovic, ale ta se v hustých lesích stočila směrem k Bezděkovu a zbloudila. Kostel v Chanovicích tedy zůstal zachován. Vojsko se dále vydalo směrem na Velký Bor, kde johanitům pobořilo hrad a kostel. Odtud pokračovali na Horažďovice a Rábí. Při tomto druhém obléhání hradu Rábí ho Žižka dobyl, ale přišel o oko, které mu údajně vystřelil Přibík z Kadova.

Postavení zděné kaple ve Slatině

Na místě vyhořelého kostela byla postavena zděná kaple sv. Václava. Postavili ji páni Nebřehovičtí, kteří slatinský statek vlastnili celkem 203 let. V roce 1765, kdy byl vystavěn nový kostel v Kadově a vysvěcen na sv. Václava za velké slavnosti, daroval ze slatinské kaple Ferdinand Kunáš z Machovic kadovskému kostelu stříbrný kalich a mešní roucha. Kapli nechal zbořit lnářský hrabě Kristián při stavbě špejcharu a postavil vedle pouze malou zvonici (kapličku).

Přehled majitelů vsi Slatiny od roku 1220 až do roku 1952

  • 1220-1284 Svatojiřský klášter v Praze
  • 1284-1303 Purkrabí hradu Zvíkova (Bohuslav)
  • 1303-1426 Páni z Nebřehovic u Písku (Petr, Zdeněk, Jetrich, Střízek)
  • 1426-1436 Oldřich Kočka z Družetic (odkoupil Nebřehovice i se Slatinou)
  • 1436-1517 Jan z Nebřehovic
  • 1517-1583 Páni z Oselec (Jindřich a Petr Oselecký)
  • 1583-1680 Páni Kokorovci z Kokorova u Nepomuka (Petr a Václav Záborský z Brloha)
  • 1680-1691 Páni z Horažďovic (Adam Opl a Václav Vojtech)
  • 1691-1765 Kunášové z Machovic od Hluboké (Václav Lev Jindřich, Aleš Ferdinand, Jan Josef a Jan Arnošt)
  • 1765-1810 Páni ze Lnář (hrabě František Kristián a František Linker)
  • 1810-1948 Páni z Chanovic (František Becher, Dr. Eduard Doubek, Isidor Smiedl a baron Pavel Goldegg)
  • 1948-1952 parcelace slatinského dvora mezi drobné zemědělce

Nájemci pánů z Chanovic ve Slatině

  • 1895-1907 František Polánka
  • 1907-1922 Vojtěch Doubravský
  • 1922-1924 šafář Fárek
  • 1924-1948 Sýkora

 

Zpracováno s využitím materiálů pana Ing. Vladimíra Klečky, CSc

Více informací naleznete na www.obec-slatina.eu

 

Přidejte se k nám!

Přidejte se k nám!

Deklarace o spolupráci

Deklarace o spolupráci